the fragile keep secrets

včera jsem málem potkal bezvadnou bouřku. slyšel jsem ji přicházet a dost dlouhou dobu se zdálo, že nebude zbytí a naše linky se protnou v jedný dokonalý řvoucí harmonii a agónii, ale byl to spíš jen takovej záchvěv uvnitř mýho těla. pak ale vystřízlivění a v noci od otevřenýho okna přicházely impulsy, ze kterých jsem bezpečně věděl, že si to tam venku dává s někým jiným a určitě minimálně stokrát připravenějším a lepším, než jsem já..

říkal jsem si, že kdyby všechny bouřky byly vůči mně tak odtažitý jako tahle, byl bych do nich asi permanentně zamilovanej.

jinak pořád jsem zaseklej na bright eyes a zítřejší volcano! mě toho doufám zbavěj

Posted by ludovico on Tuesday, June 20, 2006 at 21:45 | Permalink