the fragile keep secrets

vítr fouká až praští a jediný, co se dá dělat, je nechat se pomalu rozpadnout na drobný lístečky a spláchnout do kanálu. ne, to by bylo moc jednoduchý. lepší je udělat ze sebe pravoúhlej trjúhelník, zkusit párkrát pythagorovu větu a pak se někam zařadit tak, aby to co možná nejmíň přečnívalo. anebo je tady taky možnost všechny tyhle blbosti prachsprostě prospat. kdybych byl strom, tak mi během pár následujících dnů opadají všechny listy. to je děsná představa. přemejšlel sem, jak se asi ti chudáci musej cejtit. jediný, k čemu sem došel, bylo, že je jim to úplně fuk.

poslouchám novou desku damiena rice(ho) a zase sem se vrátil k envy. to jen pro pořádek, kdyby náhodou někdo stanovoval diagnózu podle toho, co zrovna poslouchám.
ne,nebojte. zase budu v pořádku.

Posted by ludovico on Wednesday, November 01, 2006 at 22:58 | Permalink