the fragile keep secrets

něco málo fotek z liberce.

téměř neviditelný karpish a vanessa mae

počáteční fáze zakládání církve svatého ludovica

závěrečná fáze zakládání církve svatého ludovica

všichni zájemci o členství v prestižní církvi svatého ludovica dvacátéhotřetího dne nechť se obrátí na velmistra na stránce www.ludovico-je-indie-boy-a-do-roka-a-do-dne-vas-spasi-na-nejakou-planetu-podle-toho-kde-bude-zrovna-volno-sro.cz

Posted by ludovico at 14:09 | Permalink | Comments (5)

myslel jsem si, že už to nepůjde. že už vážně nemá cenu oblejzat sekáče a hledat vestičky a svetříky do dvaceti korun. že zkrátka minulost nakonec stejně prohrála nad přítomností a těžce jí to nandá hlavně budoucnost. že už si prostě nikdy nebudu schopnej pustit nějaký pěkný retro, který by mě navíc dokonce i bavilo.. ve změti "každejdruhejdenvznikajícíchrádobyretrokapelspatnáctiletejmacucákamakterýdvakrátslyše
libravery" typu horrors a vlastně kohokoli, kdo si narve na konec názvu "s" a ani mu to není trapný, jsem se už nechtěl ani náhodou plácat.

a přece to nakonec šlo, a můžou za to:

forward, russia! - give me a wall (dance to the radio,2006)

http://www.myspace.com/forwardrussia
http://www.forwardrussia.com/

tahle partička mi ukázala (a za to patří velký dík karpishovi), že minulost je pořád ve formě a navíc - že přítomnost ztrácí sakra rychle dech a budoucnost se může jít se svejma hi-tech sračičkama podívat na druhej konec atmosféry. TOHLE JE RETRO! (a kdo mě zná, ví, že velkým písmem VÁŽNĚ nepíšu moc často) ..vynikající kytarovka se zpěvem vzdáleně svojí naléhavostí připomínajícím smitha z cure a v osmý věci (sixteen) dokonce s feelingem starých dobrých českých indie bardů sebastians..a hlavně, kytary. a ještě kytary..a kytary..a taky geniální názvy písniček..tak schválně, napadlo by vás třeba pojmenovat první song thirteen a devátej seven? pokud vás první věc rozsekne tak jako mě, věřte, že si tu desku hnedka sjedete minimálně třikrát po sobě. myslím, že tahle kapela zůstane u nás navždy neobjevena v záplavě "těch jediných pravých retro kytarovek" a to mě dost mrzí..anebo se naopak tak strašně proflákne, že už ji pak nikdo nebude brát vážně..proto chci aspoň touhle cestou poděkovat těm klukům ušatejm z leeds, protože mi dokázali, že ani sebevětší kupa sraček nemůže zlikvidovat jedno silně nakřápnutý, avšak stále věřící srdce.

..a poslední (??ale jděte!) koncert pavilonů m2 v liberci byl geniální. víc není potřeba psát. bylo to tak vždycky, je to tak teď a zůstane to tak napořád. takže taky vlastně takový jedno starý dobrý, a hlavně pěký retro.

Posted by ludovico at 16:47 | Permalink | Comments (7)

call me lightning - the trouble we´re in


tak si to poslechněte, stojí to vážně za to.
a pak ještě..

gregor samsa - 55:12

a

úplně cokoliv od belgických reiziger, viz. lilac kdysi dávno tady:

http://lilacz.blogspot.com/2005/05/reiziger-mp3-tdne.html

Posted by ludovico at 17:22 | Permalink | Comments (2)

andělé všehomíra, island, 2000, režie Friðrik Þór Friðriksson, podle novely Einara Guðmundssona

ok, tenhle film už si o to koleduje vážně dlouho. navíc po tom předchozím postu je to myslím i docela na místě, něco pěknýho si o něm povědět. když trpíte schizofrenií, není to nic moc. a když se všude kolem vás lidi sami zabíjejí trochu víc, než je zdrávo, je jenom logickým vyústěním, že se k tomu jednou taky dopracujete. ve společnosti typa, kterej vymejšlí hudbu i texty pro beatles a telepaticky jim je posílá - i tolik let po svým rozpadu si to ty kurvy od něj berou a na autorský práva mu kašlou- a novodobýho hitlera, kterej ví, že bůh je mrtvej, protože ho zabil nietzsche jedinou větou a schválně teď můžete hádat, jak ta věta asi zněla. když si občas vyrazíte s největším a vlastně i jediným kamarádem na výlet z útesu na útes (pamatuješ? existuje ještě jeden útes..) a opřeni o jeho káru pět metrů od srázu do moře si namlouváte, že představa, že "stačí jen šlápnout na plyn a je to" je fakt docela dobrej úlet, ovšem jenom do doby, než vám zavolají, že to zas takovej úlet nebyl. když vám hlava třeští tak, že ani vaše bicí nedokážou ten pekelnej stroj zastavit a i kdyby ho náhodou zastavily..pomohlo by to něčemu? a tak je nakonec ten noční pořad asi ta jediná útěcha, kterou máte. aspoň do doby, než popadnete stoličku a jumpnete z balkónu.
sny..na jejich dně cítíme nemilosrdný tlak skutečnosti. pravda.

a do toho všeho na konci sigur ros z ep ny batteri a koně kolabující na pláži.

jo, je to nejlepší film, co jsem kdy viděl a těžko ho něco jinýho překoná.

Posted by ludovico at 16:08 | Permalink | Comments (8)